Mapa obcí postižených kamionovou dopravou

Centrem města projíždí kamiony, které využívají tzv. starou turnovskou silnici, aby se vyhnuly placení mýtného na rychlostní silnici R10 (vedoucí paralelně).

Opatření: Bakov se připojil k dalším obcím, které leží na objízdné trase, a společně se snaží dosáhnout umístění zákazu vjezdu pro kamiony. Středočeský kraj je řešení nakloněn a plánuje v dohledné době starou silnici na Turnov pro kamiony uzavřít. Stav k 2/2014: Žádné kroky zatím učiněny nebyly, nadále probíhají jednání starostů dotčených obcí.

Od zavedení mýtného těžká nákladní vozidla objíždějí dálnice a rychlostní silnice. Kamiony sjíždí z rychlostní silnice R10 a bezplatně projíždějí obcemi po staré silnici od Mladé Boleslavi do Prahy i opačně, tedy i přes Benátky n. Jizerou. Denně tu projedou stovky kamionů. Benátky se dlouhodobě potýkají s problémy v dopravě, hlavně s nepřiměřenou rychlostí nákladních vozidel a automobilů. Podle starosty Jana Krále má město navíc polohu, ve které se protínají průtahy silnic druhých tříd a pro řidiče nákladních vozidel jsou trasově výhodné. "Sjíždějí sem kamiony nejen z rychlostní silnice, ale i od Bělé pod Bezdězem. Zkracují si tudy cestu a boří silnice, je tu prach a hluk. Zavedli jsme opatření, že tu nesmějí parkovat v noci, ale nedodržují to," uvedl starosta.

Opatření: Radary na měření rychlosti a omezení povolené rychlosti na 40 km/h. Místní se již několik let snaží o to, aby sem měla tranzitní doprava vjezd zakázaný. Starosta obce Jan Král, který je též krajským zastupitelem, již jednal o možném zákazu s náměstkem hejtmana pro dopravu Milošem Peterou. "Kamiony tudy jezdí i do průmyslové zóny. Bývalý hejtman David Rath zrušil projekt na spojovací silnici. Ta by nám pomohla. Doufám, že teď kraj s dopravou u nás už něco udělá", říká starosta.

Kamiony využívají staré turnovské silnice vedoucí obcemi, aby se vyhnuly placení mýtného na rychlostní silnici R10 (silnice vedou paralelně).

Opatření: Březina se připojila k dalším obcím, které leží na objízdné trase, a společně se snaží dosáhnout umístění zákazu vjezdu pro kamiony na starou turnovskou silnici. Iniciátorem akce byla obec Kosmonosy ve Středočeském kraji. Středočeský kraj je řešení nakloněn a plánuje v dohledné době starou silnici na Turnov pro kamiony uzavřít. 7/2014: Je stále v řešení.

Kamiony projíždí obcí ve snaze vyhnout se placení mýtného na paralelní dálnici D5. Starosta obce Petr Frei k tomu říká: "Na komunikaci II/605 bohužel nejsou žádné omezující značky, takže stále někteří řidiči úspěšně objíždí mýtné brány a zhoršují životní prostředí a stav komunikací v obci." Mohutné kamiony způsobují na silnici rozsáhlé škody a jejich vibrace narušují statiku nemovitostí v přilehlém okolí. Stav k 7/2014: Situace je stále neřešená, doprava v obci narůstá.

Opatření: Obec usilovala o umístění zákazové značky. Dočasně kvůli špatnému stavu propustku v obci a mostu ve městě Žebrák platila na silnici snížená tonáž. Koncem roku 2012 poté, co byly provedeny opravy, musely značky pryč. Bohužel i v době, kdy na silnici platil dočasný zákaz vjezdu pro těžká vozidla, nebyl tento zákaz nijak respektován a vymáhán.

Čechtickým náměstím projížděla nákladní auta, kdekoliv to šlo. Do zbývajícího volného pruhu se ve směru od Křivsoudova a brněnské dálnice řidiči obávali najíždět, protože neměli jistotu, že budou moci pokračovat v jízdě. Situaci řešili objížděním částečné uzavírky přes autobusová stání u kašny. Městys zvýšeným provozem tranzitní nákladní dopravy doplácí na dálniční mýtné, které dopravci šetří jízdou po souběžných komunikacích.

Obec leží cca 2 km od sjezdu z D1 (Šternov) na silnici II/111 směrem na Benešov a Vlašim. Komunikace využívaná jako objízdní trasa je silně zatížená nákladní dopravou. Pokud se v zatáčce u náměstí potkají dva kamiony, nepodaří se jim projet zároveň a vždy jeden z nich musí složitě couvat. Nedaleko Divišova se nachází logistické centrum, blízkost centra však není v současné době hlavní problém (středisko se nachází v blízkosti sjezdu z dálnice a zásobování se děje z velké části z D1). Dalším zdrojem velkého dopravního zatížení obce je, pokud se stane na D1, mezi sjezdem Ostředek – Šternov, nehoda. Silnice není konstruována na takové dopravní zatížení a výsledkem jsou časté poruchy na infrastruktuře, zejména vodovodu, rozježděné chodníky, které musí obec rekonstruovat apod., což znamená pro obec velkou finanční zátěž. V roce 2013 byla obec nucena opravit za cca 1 mil. Kč opěrnou zeď komunikace.

Opatření: Městys Divišov dělá různá i preventivní opatření pro zmírnění důsledků dopravy (bezpečné přechody, včetně signalizačních zařízení atd.), která stojí nemalé finanční prostředky. Stř. kraj připravuje rekonstrukci povrchu silnice II/111 pro snížení hlučnosti. Dodržování dopravních předpisů řidiči projíždějících kamionů řeší obec ve spolupráci s Policií ČR.

Obce ležící na silnicích II. třídy č. 113 a 108 doplácí na svou polohu - pro řidiče těžkých náklaďáků představují ideální zkratku mezi "brněnskou" a "hradeckou" dálnicí. Jízdou po těchto komunikacích mohou ušetřit na mýtu i najetých kilometrech.

Opatření: Kraj navrhuje zjednosměrnění provozu nákladní dopravy na silnicích II/108 a II/113 (jednu komunikaci ve směru od a druhou k Českému Brodu), aby nedocházelo k míjení nákladních vozidel v nevhodných úsecích vozovky. Toto řešení by ulehčilo některým okolním obcím, pro Doubravčice by však znamenalo enormní nárůst tranzitní dopravy.

Obec registruje velké množství projíždějících nákladních automobilů. Vznikla petice proti nadměrnému množství dopravy a rychle projíždějícím autům. V obci budou možná instalovány inteligentní semafory, zpomalující rychlost na 30 km/h.

Těžká doprava kvůli dvěma rozbitým mostkům na Jinecké silnici si už roky musí hledat jinou cestu, jak se dostat na Jince. A tak samozřejmě volí tu nejkratší. Přes Pičín, Hluboš, Kotenčice a tak dále. Opravu rozbitých mostků kraj slibuje rok co rok. A stále se nic neděje. Lidé v obcích, které pro náklaďáky slouží jako nevhodná objížďka, trpí nadměrným hlukem, prachem a ti, co bydlí bezprostředně u silnice, mají popraskané zdi. Navíc, většina obcí má novou kanalizaci, ta se propadá a hrozí, že ji takový provoz zničí úplně. Stav k 2/2014: Situace je stále stejná. Jediné, co občas odradí řidiče, je úzká a rozbitá komunikace lemovaná vzrostlými stromy - kaštany.

Místní si stěžují na velký provoz nákladních automobilů, která jsou často přetížená. Úřady v tom nevidí vážný problém a do dokončení Pražského okruhu s tím údajně nelze nic dělat. Jsou také porušovány hlukové a emisní limity. Silnice nejsou vhodné pro provoz tězkých vozidel a jejich stav je špatný. Místní občanská iniciativa Za bezpečnější dopravu v Horoměřicích a Středočeském kraji pořádá protestní akce, vyjednává se zodpovědnými institucemi a oslovuje zástupce obcí a krajů, aby se našlo řešení neúnosné situace.

Obec Jeneč leží u rychlostní silnice R6, přičemž je z jedné strany obklopena průmyslovými halami a z druhé strany letištěm Václava Havla. Starosta obce Pavel Burger si stěžuje, že jedna z věcí, která obec trápí je zvýšený průjezd nákladní kamionové dopravy. V této souvislosti obci vždy všichni slibovali, že až se dostaví rychlostní komunikace R6, tak kamiony budou jezdit po ní. R6 je v provozu a dle slov starosty je to spíše horší. Hlavním kamenem úrazu je, že se na ní platí mýtné, a proto nákladní vozy jezdí raději přes obec.

Opatření: Proběhla řada jednání o tom, aby se mýtné na úseku paralelním s komunikací vedoucí obcí neplatilo. "Svítá jistá naděje, ale obávám se, že to bude ještě boj," uvedl starosta Jenče Ing. Pavel Burger.

Obec leží na silnici I.třídy, po které jezdí stovky kamionů denně. Doprava se znásobila poté, co byla otevřena nedaleká dálnice D8 a řidiči si začali zkracovat cestu přes Ješín. V táhlé stoupající zatáčce došlo již k několika nehodám, během nichž auto narazilo do domu při silnici. Průtah obcí nebyl Dopravním inspektorátem vyhodnocen jako nehodové místo a na silnici tak nejsou realizována žádná opatření, kromě omezení rychlosti, které řidiči stejně nedodržují.

Přetížená nákladní vozidla obcí projíždějí, aby si zkrátila cestu, a tím tu vytváří kolony, hluk, prach a exhalace. Praskají omítky domů a trpí silnice. Kvůli nákladním vozidlům musela opravit svou budovu radnice v Jílovém u Prahy. Součástí budovy je totiž brána, kterou vede silnice na Davli.

Opatření: Jílovské radnice chce namontovat značku, která by zakázala nákladním automobilům skrz budovu radnice projíždět. Policie a státní úřady, které mají na starost dopravu, nechtějí ale omezit v tomto místě těžkou dopravu.

Lokalita Kladno-Švermov se dlouhodobě potýká se zvýšenými limity škodlivin v ovzduší, přičemž ke znečištění přispívá i projíždějící nákladní doprava. Ve Švermově platí od r. 2012 omezení vjezdu kamionů těžších než 12 tun do Velvarské ulice (silnice III.třídy). Město chce, aby podobné omezení platilo i v ulici 28. října (sil. II/118), která patří kraji, a jedná v této věci se Středočeským krajem. "Chceme úplně vyloučit kamionovou a nákladní dopravu, protože tím trpí objekty i komunikace a není důvod, aby po takových silničkách jezdila polsko-německá tranzitní doprava," říká primátor Kladna Dan Jiránek. Stav k 2/2014: Silnice II/118 nadále zatěžuje Kladno-Švermov, zákaz se prosadit nepodařilo. Jako řešení nepřipadá v úvahu ani obchvat sídla. (Vzhledem ke konfiguraci terénu a hustotě osídlení se nepodařilo při tvorbě nového územního plánu města nalézt vhodnou trasu vedení přeložky.) Podle primátora by problém pomohla vyřešit změna mýtného systému, která by odklonilo těžkou nákladní dopravu.

Na základní škole v Kmetiněvsi se nedá učit. Obyvatelé i učitelé si stěžují, že obcí denně projedou stovky kamionů, které ohrožují děti a způsobují velký hluk. Vysoká zátěž má několik příčin. Středočeský kraj vede obcí objízdné trasy. V roce 2013 byla obec kvůli další objížďce opětovně silně zatížena. K zatížení komunikace těžkou dopravou však dochází trvale, a to z důvodu, že si řidiči zkracují cestu z D8 na R7. Na podzim je zde také silný provoz kamionů, které sváží cukrovou řepu od zemědělců. Stav k 2/2014: Situace stejná, jediný rozdíl je v tom, že v současné chvíli není v obci vedena objížďka. Průtah obcí je v současné době velmi poškozen, včetně mostu přes Vranský potok. Starosta se domnívá, že situace bude i nadále stejná nebo horší.

Opatření: Kraj ani přes sliby nerealizoval na komunikaci žádná opatření, přestože obec pravidelně slouží jako objízdná trasa.

Kamiony jezdí přes obec ve snaze vyhnout se placení mýtného. Vibrace z těžké dopravy obtěžují místní obyvatele a způsobují škody na majetku (popraskané zdi, dlažby aj.). Krajská hygienická stanice opakovaně potvrdila překračování limitů vibrací. Byly provedeny (dle provozovatele dostatečné) úpravy silnice, opakované měření vibrací však ukázalo, že úpravy neměly v tomto směru prakticky žádný vliv.

Opatření: Se správcem komunikace bylo vedeno správní řízení, jehož výsledkem je, že v celé délce obce by měl být položen protihlukový asfalt s využitím nových technologií a materiálů. Je však otázkou, do jaké míry bude toto opatření účinné (informace k 3/2014).

Kamiony využívají starou cestu na Turnov vedoucí i přes obec Kosmonosy, aby ušetřily za mýtné na rychlostní silnici R10. Kamiony projíždí centrem města, kde je ohrožena bezpečnost školáků.

Opatření: Město se spojilo s dalšími obcemi ležícími na trase a začalo jednat s krajem ohledně umístění zákazu vjezdu pro kamiony. Kraj je řešení nakloněn a plánuje v dohledné době starou silnici na Turnov pro kamiony uzavřít. 7/2014: Je stále v řešení.

Obce ležící na silnicích II. třídy č. 113 a 108 doplácí na svou polohu - pro řidiče těžkých náklaďáků představují ideální zkratky mezi "brněnskou" a "hradeckou" dálnicí. Jízdou po těchto komunikacích mohou ušetřit na mýtu i najetých kilometrech. Přes centrum Kostelce, které je památkovou zónou, tak jezdí těžká nákladní vozidla. "Tranzitní doprava přes centrum města nám průběžně likviduje vodohospodářskou infrastrukturu a vážně ohrožuje pěší, zejména děti," říká kostelecká radní Ewa Chmelíková. "Nechápu, že už se v této souvislosti dávno nezměnily platné zákony. Mezinárodní doprava jednoduše na okresní komunikace nepatří."

Opatření: Kraj navrhuje zjednosměrnění provozu nákladní dopravy na silnicích II/108 a II/113 (jednu komunikaci ve směru od a druhou k Českému Brodu). Obec však nepovažuje toto řešení za koncepční a zvažuje protestní akce ve formě blokády přechodů pro chodce.

Obcí projíždějí kamiony vyhýbající se placení mýtného na dálnici. Již v roce 2007 vznikl nápad požádat krajský úřad o zákaz průjezdu obcí kamiony nad 12 tun. K žádosti se připojilo také vedení Pískové Lhoty a Sadské. Kamionová doprava měla být odkloněna na paralelní dálnici D11, kterou objížděla. Žádost byla zdůvodněna hlučností, prašností, vibracemi a v neposlední řadě také bezpečností dětí - v obci je škola i školka. Žádosti však nebylo vyhověno. Podařilo se pouze zakázat dopravními značkami parkování kamionů přes noc na místních komunikacích obce.

Opatření: Začátkem roku 2011 rozjela Kostelní Lhota po několika neúspěšných pokusech v minulých letech ve spolupráci s dalšími dotčenými obcemi nové kolo projednávání s příslušnými úřady. Hlavním impulzem pro tento krok byla dopravně-bezpečnostní studie Na zelenou Lhotou, kterou v roce 2010 pořídila základní škola z prostředků Nadace Partnerství. Projektanti firmy DIPRO v ní jako jednoznačnou prioritu stanovili právě řešení zákazu kamionů nad 12 t. Za záměr se postavilo Ministerstvo dopravy a podpořil ho i Středočeský kraj. Záměr se podařilo zrealizovat a v říjnu 2012 došlo k osazení poslední dopravní značky. Těžká nákladní doprava tak po mnohaletém úsilí nesmí projíždět nejen obcí Kostelní Lhota, ale i dalšími čtyřmi obcemi na trase silnice II/611. Obec si je však vědoma, že může nastat problém s nedodržováním tohoto zákazu.

Těžká doprava kvůli dvěma rozbitým mostkům na Jinecké silnici si už roky musí hledat jinou cestu, jak se dostat na Jince. A tak samozřejmě volí tu nejkratší. Přes Pičín, Hluboš, Kotenčice a tak dále. Opravu rozbitých mostků kraj slibuje rok co rok. A stále se nic neděje. Lidé v obcích, které pro náklaďáky slouží jako nevhodná objížďka, trpí nadměrným hlukem, prachem a ti, co bydlí bezprostředně u silnice, mají popraskané zdi. Navíc, většina obcí má novou kanalizaci, ta se propadá a hrozí, že ji takový provoz zničí úplně.

Obce ležící na silnicích II. třídy č. 108 a 113 doplácí na svou polohu - pro řidiče těžkých náklaďáků představují ideální zkratku mezi "brněnskou" a "hradeckou" dálnicí. Jízdou po těchto komunikacích mohou ušetřit na mýtu i najetých kilometrech.

Opatření: Kraj navrhuje zjednosměrnění provozu nákladní dopravy na silnicích II/108 a II/113 (jednu komunikaci ve směru od a druhou k Českému Brodu), aby nedocházelo k míjení nákladních vozidel v nevhodných úsecích vozovky. Toto řešení by obci Krupá ulehčilo, znamenalo by však enormní nárůst dopravy pro některé okolní obce. Zjednosměrnění od Kostelce by navíc mohlo způsobit, že do Krupé budou nákladní auta vjíždět vysokou rychlostí. Starosta obce Martin Mokroš se domnívá, že pomoci by mohlo také zpoplatnění silnic nižších tříd. Zavedení poplatků na vedlejších komunikacích by průjezd mohlo podle optimistických představ snížit až o 80 procent.

V době zvýšené kamionové dopravy došlo v Kutné Hoře ke dvěma významným hloubkovým propadům komunikací a veřejných prostranství. Docházelo rovněž k negativnímu ovlivnění psychiky obyvatel postižených tras a k opodstatněným obavám o znehodnocení majetku. Roky 2011 a 2012 byly v tomto směru katastrofální, v roce 2013 a v současnosti (2/2014) se problémy s kamionovou přepravou dostaly na úroveň z předchozích let. "Co přinese rok 2014 a roky následující sledujeme však nadále s obavou, neboť se v praxi ukázalo, jak bezmocné je město zapsané v UNESCO, s památkami nevyčíslitelné hodnoty, postavené nad středověkými důlními díly, proti nečekané kamionové invazi způsobené změnou tras nejvýhodnějších pro kamiony", říká místostarosta města Jiří Franc.

Opatření: Město několikrát žádalo kraj, aby prosadil snížení tonáže pro průjezd Štefánikovou ulicí. Loni (2012) u kraje uspěli, nyní však dostali nesouhlasné stanovisko od policie. Podle ní by se tím problém nevyřešil, jen by se posunul do okolních ulic. Pozitivní změnu přinesly Městem neovlivněné události - objížďkové trasy na „Černokosteleckém“ tahu na Prahu (opravy mostů a mostků), uzavírka Malínského nadjezdu pro kamiony (statické narušení) a svůj podíl na zklidnění situace má zřejmě i otevření obchvatu Kolína. Město však sleduje s obavou, jaký bude rok 2014.

Řidiči kamionů nemají ve Středočeském kraji dostatek odstavných ploch, a tak zastavují, kde se dá. Starostům se nelíbí, že ruší lidi a nechávají po sobě odpadky, které musí uklízet místo toho, aby za tyto peníze třeba opravili chodník. Stát ani kraj ale s novými parkovišti nepočítá. “Jsem už pěkně naštvaný. Lidé si stěžují, že je parkoviště rozbité, je to na polámání nohou. Dělají tam nepořádek. Dokonce tady klidně odstaví návěs na celý víkend,“ říká Jiří Zíka, starosta Miličína, přes který vede hlavní tah na České Budějovice.

Kamiony projíždí městem po tzv. staré turnovské silnici. Vyhýbají se tak placení mýtného na rychlostní silnici R10 (silnice vedou paralelně).

Opatření: Město se připojilo k dalším obcím, které leží na objízdné trase, a společně se snaží dosáhnout umístění zákazu vjezdu pro kamiony na starou turnovskou silnici. Iniciátorem akce byla obec Kosmonosy ve Středočeském kraji. Středočeský kraj je řešení nakloněn a plánuje starou silnici na Turnov pro kamiony uzavřít. Stav k 2/2014: Projekt odklonění nákladní dopravy ze silnice č. 610/II na rychlostní komunikaci R 10 je stále ve fázi projednávání.

Část dopravců využívá silnici druhé třídy II/116 jako spojku mezi rychlostní silnicí R4 a povltavskou magistrálou a snaží se tak vyhnout Praze. Přetížená nákladní auta proto často přes obce projíždějí, aby si zkrátila cestu, a vytváří tu kolony, hluk a špínu. Praskají omítky domů a trpí silnice.

Obce ležící na silnicích II. třídy č. 113 a 108 doplácí na svou polohu - pro řidiče těžkých náklaďáků představují ideální zkratku mezi "brněnskou" a "hradeckou" dálnicí. Jízdou po těchto komunikacích mohou ušetřit na mýtu i najetých kilometrech.

Opatření: Kraj navrhuje zjednosměrnění provozu nákladní dopravy na silnicích II/108 a II/113 (jednu komunikaci ve směru od a druhou k Českému Brodu), aby nedocházelo k míjení nákladních vozidel v nevhodných úsecích vozovky. Toto řešení by ulehčilo některým okolním obcím, pro obec Mrzky by však znamenalo enormní nárůst tranzitní dopravy.

Obce ležící na silnicích II. třídy č. 113 a 108 doplácí na svou polohu - pro řidiče těžkých náklaďáků představují ideální zkratky mezi "brněnskou" a "hradeckou" dálnicí. Jízdou po těchto komunikacích mohou ušetřit na mýtu i najetých kilometrech.

Opatření: Kraj navrhuje zjednosměrnění provozu nákladní dopravy na silnicích II/108 a II/113 (jednu komunikaci ve směru od a druhou k Českému Brodu). Toto řešení však není koncepční a v některých obcích by došlo naopak k nárůstu nákladní dopravy. Obec chtěla provoz redukovat značkami s omezením, to se však nepodařilo. Podle starosty obce Rudolfa Semanského je jedinou cestou zákonná úprava, která vyžene tranzit ze silnic nižších tříd, nebo zpoplatnění všech silnic bez výjimky.

Řidiči kamionů si po zavedení mýtného zkracují jízdou po silnici druhé třídy vedoucí do Načeradce cestu z Plzně na Pardubice, i když tato vozovka není na tak nadměrné zatížení přizpůsobena.

Obec trápí množství přetížených kamionů projíždejících přes obec.

Řidiči nákladních vozidel objíždějí zpoplatněnou rychlostní silnici R6 (Praha - Karlovy Vary) po komunikaci druhé třídy procházející centrem města. Obyvatelé sepsali na protest petici.

Velký provoz je na průtahu města v ulici Boleslavská. Lidé si stěžují i na provoz v navazující Pražské ulici a sepsali kvůli tomu i petici.

Opatření: Starosta Nymburka Miloš Petera chce prosadit, aby průtahem města nemohla projíždět vozidla nad 12 tun: "Tím, že se vybudoval obchvat, tak by k nám kamiony už nemusely. Čekáme ale, až převede Ředitelství silnic a dálnic tuto silnici první třídy na druhou třídu, kterou bude spravovat kraj. Díky tomu budeme moci omezit kamionovou dopravu."

Těžká doprava kvůli dvěma rozbitým mostkům na Jinecké silnici si už roky musí hledat jinou cestu, jak se dostat na Jince. A tak samozřejmě volí tu nejkratší. Přes Pičín, Hluboš, Kotenčice a tak dále. Opravu rozbitých mostků kraj slibuje rok co rok. A stále se nic neděje. Lidé v obcích, které pro náklaďáky slouží jako nevhodná objížďka, trpí nadměrným hlukem, prachem a ti, co bydlí bezprostředně u silnice, mají popraskané zdi. Navíc, většina obcí má novou kanalizaci, ta se propadá a hrozí, že ji takový provoz zničí úplně.

Obcí projíždí kamiony vyhýbající se placení mýtného na dálnici. Již v roce 2007 vznikl ze strany sousední obce Kostelní Lhota nápad požádat krajský úřad o zákaz průjezdu obcí kamiony nad 12 tun.K žádosti se připojilo také vedení Pískové Lhoty a Sadské. Kamionová doprava měla být odkloněna na paralelní dálnici D11, kterou objíždí. Žádost byla zdůvodněna hlučností, prašností, vibracemi a v neposlední řadě také bezpečností. Žádosti však nebylo bohužel vyhověno. Podařilo se pouze zakázat dopravními značkami parkování kamionů přes noc na místních komunikacích obce.

Opatření: Začátkem roku 2011 rozjela Kostelní Lhota po několika neúspěšných pokusech v minulých letech ve spolupráci s dalšími dotčenými obcemi (včetně Pískové Lhoty) nové kolo projednávání s příslušnými úřady. Hlavním impulzem pro tento krok byla dopravně-bezpečnostní studie Na zelenou Lhotou, kterou v roce 2010 pořídila základní škola v Kostelní Lhotě z prostředků Nadace Partnerství. Projektanti firmy DIPRO v ní jako jednoznačnou prioritu stanovili právě řešení zákazu kamionů nad 12 t. Za záměr se postavilo Ministerstvo dopravy a podpořil ho i Středočeský kraj. Záměr se podařilo zrealizovat a v říjnu 2012 došlo k osazení poslední dopravní značky. Těžká nákladní doprava tak po mnohaletém úsilí nesmí projíždět obcí Kostelní Lhota a dalšími čtyřmi obcemi na trase silnice II/611, včetně Pískové Lhoty. Obce si však jsou vědomy možného nedodržování zákazu ze strany řidičů.

Výsledky měření imisí v roce 2013 ukázaly, že kamiony extrémně zatížená oblast Spořilovské patří z hlediska životního prostředí k nejhorším místům v Praze. Z imisních map Prahy dokonce vyplývá, že oblast Spořilovské je zasažena nejvyššími koncentracemi prachových částic (PM10). "Naším společným cílem je, aby se Spořilov stal co nejdříve lepším místem k životu. Je dobré si uvědomit, že jsme byli a stále zůstáváme nejdiskriminovanější velkou skupinou obyvatel v Praze. Přitom těžké kamiony byly vyhnány z Barrandova, Braníka, Krče i Říčan. Jsme jediné sídliště v Praze, ČR a pravděpodobně i Evropě, jehož centrem projíždí devastující těžký tranzit," říká Jana Růžičková, místopředsedkyně občanského sdružení SOS Spořilov

Opatření: Spořilovu mělo pomoci zprovoznění mostu u Depa Kačerov a odvedení části kamionů ze Spořilovské. Částečně se tak stalo, nicméně desítky řidičů nákladních vozů si stále, i přes zákaz, zkracují cestu po Spořilovské.

Kolem největšího evropského kontejnerového překladiště v Praze Uhříněvsi je obrovský provoz a hluk z projíždějících kamionů. Týká se to zejména ulic Kutnohorská, Přátelství, Podleská a Františka Diviše.

Řidiči kamionů ve snaze ušetřit za mýtné volí jízdní trasu od Prahy do Plzně po silnicích nižších tříd, obce podél bývalé “pražské“ silnice Plzeň-Praha se tak potýkají s nárůstem kamionové dopravy. Nadměrný provoz nákladních aut denně obtěžuje stovky lidí. Nespokojení obyvatelé pořádají prostestní akce a chtějí, aby bylo na nedaleké dálnici zrušeno mýtné, nebo aby kamionům zakázala vjezd do Rudné dopravní značka. Město se již několik let snaží prosadit zákaz vjezdu pro vozidla nad 12 tun, zatím neúspěšně. Stav k 8/2014: Situace stejná.

Opatření: Město plánuje místo jedné z křižovatek v centru vybudovat malý kruhový objezd, který by měl kamiónům zkomplikovat průjezd obcí. Jiné řešení je zatím v nedohlednu.

Řidiči kamionů častěji využívají průjezd přes Říčany od loňského září, kdy došlo ke zprovoznění části 512 pražského okruhu. Říčanská radnice chtěla počet projíždějících kamionů omezit, přesto v současnosti projíždí městem přes tři tisíce kamionů denně. Lidé si stěžují na hluk a nebezpečný prach, který provoz kamionů doprovází. Hlavní ulice ve městě nejsou navíc na nápor kamionů stavěné a jejich podoba se po zimě blíží havarijnímu stavu.

Opatření: Policie zahájila kontroly kamionů na silnici č. 101 v Říčanech. “Řidiči kamionů by se měli našemu městu raději vyhnout,“ vyzývá je starosta Vladimír Kořen. “Jde o jeden z prvních kroků, které by měly vést k vytlačení tranzitní kamionové dopravy z obytných částí města,“ říká k tomu starosta Říčan Vladimír Kořen a dodává: “Domluvili jsme s Policií ČR, že kontroly budou velmi časté. Řidiči kamionů by se měli našemu městu raději vyhnout a využívat pokud možno rychlého, i když delšího spojení přes Prahu.“ Město také uvažovalo o nákupu vlastní váhy na kamiony. Nakonec se prý podařilo dojednat pravidelnější využití krajského mobilního váhového systému, který provozuje Centrum služeb pro silniční dopravu. “Budeme také usilovat o zavedení nočního omezení pro nákladní dopravu,“ říká Vladimír Kořen.

Obcí projíždí kamiony vyhýbající se placení mýtného na dálnici. Podle sčítání (které proběhlo před dopravním opatřením - viz níže) projelo po kruhovém objezdu přímo v Sadské přes tisíc nákladních aut za den. Ze 75% to byla tranzitní doprava. Nyní (3/2014) je situace díky dopravnímu opatření - zákaz vjezdu vozidlům nad 12 t - klidnější, kamiony však nadále obcí projíždí, a to zejména v noci, kdy nejsou prováděny kontroly ze strany dopravní policie.

Opatření: V roce 2012 byla po mnohaletém úsilí umístěna zákazová značka pro vozidla nad 12t. Vzniká však problém s dodržováním zákazu. Cca 50% vozidel nad 12 t zůstává na dálnici, zbytek buď zákaz porušuje, nebo se jedná o vozidla, jež zásobují firmy ve Zvěřínku, Hořátvi, Pístech, Nymburku apod. Obec se snaží o spolupráci s dopravní policií s cílem navýšit počet kontrol.

Řidiči si přes Smečno zkracují cestu z rychlostní silnice R6 na silnici R7, tedy z výpadovky na Chomutov na hlavní tah do Karlových Varů.

Opatření: Pořízení radaru na měření rychlosti a nákup statických vah, které mají bojovat proti přetíženým kamionům.

Obec zaznamenala značný nárůst těžké nákladní dopravy v souvislosti se zavedením mýta. Jedná se především o silnici II/611, Poděbrady - Praha. Provozem kamionové dopravy se v obci výrazně zvýšil hluk a vzhledem k blízkosti zástavby ke komunikaci, především u starších nemovitostí, dochází k praskání domů. Dalším problémem je intenzita provozu na silnici II/272, která se v obci kříží se silnicí II/611. Provoz na této komunikaci dosáhl srovnatelné intenzity se silnicí II/611. Bohužel schválený obchvat obce ve směru od Lysé na dálniční přivaděč s křižovatkou mimo obec asi v blízké době realizován nebude. .

Opatření: V roce 2012 byla po mnohaletém úsilí umístěna zákazová značka pro vozidla nad 12 t (na silnici II/611). Po umístění značky, kdy Policie dodržování zákazu kontrolovala, se počet nákladních vozidel na této komunikaci výrazně snížil. V současné době, kdy zákaz není vymáhán kontrolami, však provoz opět vzrostl - cca na polovinu původního stavu, jelikož řada řidičů zákaz nerespektuje. (Informace k 3/2014)

Obcí projíždí velké množství aut, včetně těžké nákladní dopravy.

Obce ležící na silnicích II. třídy č. 113 a 108 doplácí na svou polohu - pro řidiče těžkých náklaďáků představují ideální zkratku mezi "brněnskou" a "hradeckou" dálnicí. Jízdou po těchto komunikacích mohou ušetřit na mýtu i najetých kilometrech.

Opatření: Kraj navrhuje zjednosměrnění provozu nákladní dopravy na silnicích II/108 a II/113 (jednu komunikaci ve směru od a druhou k Českému Brodu), aby nedocházelo k míjení nákladních vozidel v nevhodných úsecích vozovky. Toto řešení by Štíhlicím zřejmě ulehčilo, znamenalo by však enormní nárůst dopravy pro některé okolní obce.

V obci je zvýšený provoz kamionů, které se jízdou po silnici III.třídy směrem na Český Brod a Kolín vyhýbají zpoplatněným silnicím. Že se jedná o tranzitní dopravu, dokazují i zahraniční značky mnoha projíždějících kamionů. V obci je omezení rychlosti na 40 km/h, vozidla však jezdí i 60km rychlostí. Jak komunikace, tak přilehlé pozemky s nemovitostmi u silnice vykazují postupné narušení statiky.

Obce ležící na silnicích II. třídy č. 113 a 108 doplácí na svou polohu. Pro řidiče těžkých náklaďáků totiž představují ideální zkratku mezi "brněnskou" a "hradeckou" dálnicí. Jízdou po těchto komunikacích mohou ušetřit na mýtu i najetých kilometrech.

Opatření: Kraj navrhuje zjednosměrnění provozu nákladní dopravy na silnicích II/108 a II/113 (jednu komunikaci ve směru od a druhou k Českému Brodu), aby nedocházelo k míjení nákladních vozidel v nevhodných úsecích vozovky. Toto řešení, které by mohlo ulehčit některým okolním obcím, by však pro Tismice znamenalo enormní nárůst tranzitní dopravy.

Obcí projíždějí kamiony vyhýbající se placení mýtného na dálnici.

Opatření: Začátkem roku 2011 rozjela obec Kostelní Lhota ležící na stejné trase ve spolupráci s dalšími dotčenými obcemi (včetně obce Velenka) nové kolo projednávání s příslušnými úřady ohledně umístění zákazové značky pro nákladní dopravu. Hlavním impulzem pro tento krok byla dopravně-bezpečnostní studie Na zelenou Lhotou, kterou v roce 2010 pořídila základní škola v Kostelní Lhotě z prostředků Nadace Partnerství. Projektanti firmy DIPRO v ní jako jednoznačnou prioritu stanovili právě řešení zákazu kamionů nad 12 t. Za záměr se postavilo Ministerstvo dopravy a podpořil ho i Středočeský kraj. Záměr se podařilo zrealizovat a v říjnu 2012 došlo k osazení poslední dopravní značky. Těžká nákladní doprava tak po mnohaletém úsilí nesmí projíždět obcí Kostelní Lhota a dalšími čtyřmi obcemi na trase silnice II/611, včetně obce Velenka. Hrozí však nedodržování zákazu ze strany řidičů.

Stovky nákladních vozů, kamionů a jiné těžké dopravy se denně doslova řítí centrem obce, devastují povrch vozovky, znečišťují vzduch a ohrožují obyvatele na zdraví a mnohdy i na životě. "Mohli bychom vyprávět o upadlém kolu kamionu, které se dokutálelo k hostinci U Korychů, přerazilo zábradlí a jen náhodou nesmetlo kolemjdoucího člověka. Nebo o častém řinčení plechů na největší a nebezpečné křižovatce v centru obce, o problémech s vyvážením zeminy z tunelu Blanka, kdy řidiči náklaďáků s přívěsy zatěžkanými zeminou volili jinou než určenou trasu, protože přes naši obec to firmu vyjde levněji." Informace k 3/2014: Situace beze změny, počet projíždějících aut, včetně těžké dopravy stále narůstá.

Opatření: V ulici Kladenská (III.třída) je omezena tonáž vozidel, řidiči však zákaz nerespektují. Ulice je sledována obecní policií. Na silnici II/240 tonáž omezena není. Žádná jiná opatření obec nerealizovala, jelikož komunikace jsou v majetku kraje.

Řidiči kamionů ve snaze ušetřit za mýtné na dálnici volí jízdní trasu od Prahy do Plzně po silnicích nižších tříd. Obce podél II/605 - bývalé “pražské“ silnice Plzeň-Praha (vedoucí paralelně s D5) se potýkají s nárůstem kamionové dopravy. Informace k 3/2014: Situace stále stejná, tranzit nadále jezdí skrze obec po trase sil. II/605. Řešení v nedohlednu.

Opatření: Dočasně kvůli špatnému stavu propustku platila na silnici II/605 snížená tonáž. Koncem roku 2012 se však propustek opravil a značky byly odstraněny.

Kamiony využívají staré turnovské silnice vedoucí obcemi, aby se vyhnuly placení mýtného na rychlostní silnici R10 (silnice vedou paralelně).

Opatření: Doubrava se připojila k dalším obcím, které leží na objízdné trase, a společně se snaží dosáhnout umístění zákazu vjezdu pro kamiony na starou turnovskou silnici. Iniciátorem akce byla obec Kosmonosy ve Středočeském kraji. Středočeský kraj je řešení nakloněn a plánuje v dohledné době starou silnici na Turnov pro kamiony uzavřít. 7/2014: Je stále v řešení.

Kamiony projíždí obcí ve snaze vyhnout se placení mýtného na paralelní dálnici D5. Mohutné kamiony způsobují na silnici rozsáhlé škody a jejich vibrace narušují statiku nemovitostí v přilehlém okolí.

Opatření: Dočasně kvůli dezolátnímu stavu silnice platila na silnici snížená tonáž. Krajský úřad Stř. kraje silnici ve městě komplexně opravil (2010-2011) a asi půl roku od opravy této komunikace byly značky odstraněny. Město se ve spolupráci s Policií ČR snaží projíždějícím kamionům znepříjemňovat jízdu obcí, ale zatím bez valného výsledku. Jeden kamion se zastaví a další již díky mobilním telefonům a vysílačkám nejedou. Situace je tedy stále bez řešení.