Zatímco zavedení mýtného v Německu pro osobní auta je odloženo, ministři plánují rozšíření povinnosti pro nákladní auta. Ministr financí chce…
Transparency International a Úřad pro ochranu hospodářské soutěže prověřily zadání veřejné zakázky na projektového manažera pro mýtné brány.
Je potřeba rozšířit mýto pro nákladní dopravu na všechny silnice I.třídy a na vybrané úseky silnic nižších tříd tak, aby se zabránilo objíždění zpoplatněných tras. Je také třeba postupně navyšovat mýtné poplatky, což podpoří konkurenceschopnost dodavatelů zboží a služeb z menších vzdáleností, a využít výnosů z mýtného ve prospěch rozvoje železniční nákladní dopravy a veřejných logistických center.
Krok po kroku:
1. Zásadní rozšíření rozsahu zpoplatněné sítě pro nákladní dopravu, abychom předešli objíždění a v jeho důsledku nadměrnému zatížení obyvatel ve městech a vesnicích.
2. Postupné navyšování mýtných poplatků tak, aby zohledňovaly náklady na výstavbu a údržbu silnic a další “externalizované” škody, jež silniční nákladní doprava působí, ale nehradí.
Těžká nákladní vozidla mají tříčtvrtinový podíl na opotřebení silnic, přitom většina příjmů z daní a poplatků z dopravy pochází od uživatelů individuální automobilové dopravy (podkladovou studii najdete zde). Tato disproporce může být narovnána navýšením poplatků podle toho, kdo a kde nejvíce škodí. Je třeba nastavit vyšší sazby pro těžkou nákladní dopravu, a to zejména na silnicích nižších tříd, neboť ty nejsou konstruovány na takovou zátěž jako dálnice a rychlostní silnice.
Dopravní federace nechala v roce 2011 zpracovat analýzy, jak by mohla vypadat výše poplatku na úsecích silniční sítě, kde dochází k objiždění zpoplatněných tras, i jak by se do ceny mýtného mohly promítnout externality z emisí a hluku. Obě studie a prezentace z kulatých stolů, na kterých bylo téma diskutováno, naleznete zde.
3. Využití výnosů z mýtného tak, aby z nich byla přednostně financována opatření vedoucí k přesunu nákladů ze silnic k ekologicky šetrnějším způsobům dopravy.
V ČR se dosud spíše symbolický zisk z mýtného “rozpouští” v neefektivním a problematickém rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury. Přitom například ve Švýcarsku dosáhly výnosy z mýtného v roce 2007 v přepočtu přes 26 miliard Kč, přičemž 2/3 těchto prostředků jsou cíleně investovány do systémových ekologických opatření, zejména do zdokonalování železniční sítě, 1/3 pak získávají kantony na údržbu své silniční sítě a k pokrytí dalších nákladů spojených s automobilovou dopravou.Na Slovensku je zase od roku 2010 v provozu mýtný systém na satelitní bázi, který umožňuje flexibilní rozšiřování zpoplatněných úseků v řádu dní, čímž lze například bez velkých průtahů eliminovat problémy s objížděním zpoplatněných úseků. Jeho výhodou je, že nezávisí na obstarožním, nepružném a drahém mikrovlnném systému závislém na drahé výstavbě a provozu mýtných bran, jak je tomu zatím v ČR.Více se o zahraničních systémech mýtného můžete dočíst zde.
Kroky 1-3 povedou k: