Publikace Dopravní federace

Neziskové organizace sdružené v Dopravní federaci NNO identifikovaly v rámci projektu Průhledná doprava desítku problematických oblastí, které je potřeba v oblasti výběru, přípravy a realizace dopravních staveb zlepšit. Ke každému problému navrhly zároveň možnosti řešení.

Neziskové organizace spojené v iniciativě Průhledná doprava upozorňují na zásadní nedostatky v oblasti vlastnické politiky Ministerstva dopravy směrem k jemu podléhajícím (státem vlastněným) podnikům a na nedostatky procesu nominací osob do orgánů těchto podniků a podřízených organizací. Zároveň navrhují opatření, která nedostatky a problémy pomohou odstranit a přispějí k dobré správě („good governance“) a řízení v resortu dopravy.

Předmětem analýzy jsou systémové nedostatky v řízení státu podřízených organizací v kontextu jejich personálních politik. Cílem je nabídnout pro řízení zmíněných rizik východiska.

V dokumentu jsou analyzovány nedostatky nebo naopak také příklady dobré praxe ve stávající správě a řízení vybraných hospodářsky významných státem vlastněných podniků. Na základě výsledků analýzy jsou navržena doporučení Ministerstvu dopravy ke zlepšení situace.

Analýza přípravy a realizace výstavby dálnice D3 v úseku Tábor – Veselí nad Lužnicí je třetí případovou studií, kterou se snažíme přispět do diskuse o tom, kde jsou hlavní slabiny přípravy a výstavby velkých dopravních staveb v ČR. Ve srovnání s předchozími studiemi jde v případě D3 Tábor – Veselí o stavbu, jejíž první tendry byly realizovány v roce 2008 podle Zákona o veřejných zakázkách (dále jen „ZVZ“) platného ještě před transparenční novelou z 2012. Některé problémy, na které poukazujeme, by tedy v současnosti již nastat nemohly.

Analýza přípravy a realizace rekonstrukce, resp. modernizace dálnice D1 – úseku č. 21 mezi Lhotkou a Velkou Bíteší je po analýze zakázky na stavbu dálnice D1 – 0137 v úseku Přerov – Lipník nad Bečvou další ze studií. K výběru této stavby pro detailní zkoumání nás vedl zásadní význam této investice, na niž se čekalo řadu let. Vedle toho jsme také chtěli přispět do diskuse týkající se způsobu a provádění rekonstrukce D1, kolem kterých se objevila a objevuje řada otázek a názorů.

Tato studie se zaměřuje na úsek 0137, tedy jeden ze dvou posledních dosud nepostavených úseků D1. V době přípravy této případové studie byla veřejná zakázka ve fázi výběru dodavatele stavby. Jelikož jsme se nemohli zabývat celým projektovým cyklem, bylo naším cílem upozornit zejména na rizika v přípravě zakázky a v zadávacích podmínkách soutěže na zhotovitele, která probíhala podle novelizovaného Zákona o veřejných zakázkách z roku 2012.

Manuál možných řešení

V probíhající veřejné debatě o připravovaném rozšíření mýtného na všechny silnice první třídy a vybrané silnice druhé a případně třetí třídy se stále dokola vrací několik protiargumentů. Jsou mezi nimi samozřejmě věcné připomínky, které lze řešit nastavením systému pro výběr mýtného. Objevují se ale i zavádějící nebo vysloveně nepravdivá tvrzení. V tomto informačním listu uvádíme na pravou míru ta nejčastější Dopravní federace

Analýza rozebírá klíčové problémy v oblasti plánování a financování dopravní infrastruktury v ČR. Problémy, které vedou k plýtvání finančními prostředky, ohrožení financování projektů a k neplnění základních očekávání, která veřejnost vůči rezortu právem má (kvalitní dopravní obslužnost, racionální nakládání s veřejnými prostředky, odpovědný přístup ke zdraví občanů a životnímu prostředí). Obsahuje i konkrétní návrhy opatření, jak opakovaným problémům předcházet, ušetřit, stavět rozumně a s ohledem na potřeby lidí a ochranu jejich životního prostředí. Analýza vznikla ve spolupráci Ekologickéhoho právního servisu, Hnutí DUHA a Dopravní federace v rámci iniciativy Cena dálnic. Brno–Praha, červenec 2010

Studie podává přehled o systémech mýtného v Německu, Rakousku a Švýcarsku. Pro každou zemi popisuje cíle zavedení mýta, výši poplatku, technické provedení systému, dosavadní výsledky a zkušenosti a plány do budoucna. Na konci studie je uvedeno přehledné shrnutí situace ve všech třech státech. Publikace nabízí i pohled na to, jak se jednotlivé země postavily k objíždění zpoplatněných komunikací – v Rakousku zavedením zákazů vjezdu nákladním automobilům, ve Švýcarsku tento problém vyloučili zpoplatněním celé silniční sítě.

Analýza vychází z dat nezávislých na provozovateli mýtného systému a srovnává intenzity silniční nákladní dopravy na vybraných zpoplatněných komunikacích před a po zavedení mýtného systému (roky 2006 a 2007).

Překlad studie zpracované Evropskou federací pro dopravu a životní prostředí (Transport & Environment) s předmlouvou k českému vydání. Publikace přináší informace o uplatňování evropské směrnice o zpoplatňování nákladní dopravy (Směrnice č. 2006/38/EC). U každého státu také uvádí přehled plánovaných kroků a upozorňuje na další možnosti, jak systém mýtného v jednotlivých zemích rozvíjet.