Vláda bez důvěry ve středu 13. listopadu 2013 projedná a pravděpodobně schválí Dopravní sektorové strategie, fáze 2, klíčový dokument pro financování dopravních staveb s výhledem do roku 2050. [1] Jedná se o podklad, po jehož existenci se volalo mnoho let. Jeho vypracování požadovala i Evropská komise, neboť chce, aby existovalo vodítko pro rozhodování o tom, jaké projekty financovat z Operačního programu Doprava v letech 2014-2020.
Dopravní federace kriticky hodnotí konečnou podobu strategií takto:
Dokument nenaplnil očekávání, že pomůže jednoznačně určit významnost projektů a pořadí jejich výstavby, v lepším případě dokonce napříč dopravními mody. Upřednostněny byly velkokapacitní projekty, které jsou momentálně rozestavěné a procesně připravenější, na úkor staveb menších, ač důležitějších. Na ty se tak do roku 2020 nebudou dostávat prostředky. Jde například o řadu obchvatů na silnicích první třídy.
Drtivá část potřebných projektů, které však provázejí kontroverze ohledně trasy či kapacity, se odsouvá za rok 2020, aniž by bylo jasně stanoveno, že je potřeba je při přípravě rovnocenně posoudit s variantními možnostmi.
Pokud jde o silniční dopravu, lze za přínos dokumentu označit potvrzení závěrů předchozích studií o slabé výhledové intenzitě dopravy mezi Jičínem a Turnovem, pro kterou - po odstranění několika bodových závad - postačí stávající silnice, čímž padá záměr postavit v údolí mezi dvěma částmi CHKO Český ráj (úsek R35 Turnov - Úlibice) komunikaci dálničních parametrů.
Podobně dospívá dokument k závěru, že propojení na Slovensko (R49) nevyžaduje v příhraničním úseku čtyřpruhovou silnici a že plány je potřeba kapacitně přehodnotit. Spornost trasování, které by významně narušilo migrační koridory velkých šelem v oblasti Vizovických vrchů, však neřeší.
Jako zcela nepotřebnou pak hodnotí plánovanou jihozápadní tangentu u Brna, neboť neočekává tak výrazný nárůst intenzit na plánovaném tahu R52 (Mikulov - Pohořelice), který by její potřebu ospravedlňoval.
Naopak, strategie nijak neřeší spory kolem nevhodně trasovaných částí Pražského okruhu na severu a východě (úseky Suchdol - Březiněves vs. severnější varianta a úsek přes Běchovice a Černý most vs. východnější varianta), dálnice D3 přes Posázaví a velmi sporného trasování některých úseků moravských rychlostních silnic R43 a R55.
Dopravní sektorové strategie tak zůstaly někde v půli cesty. Lze asi pochopit, že zůstaly pro nejbližší léta investičně svázány s projekty, které jsou již v pokročilé fázi přípravy. Při jejich zpracování nicméně Ministerstvo dopravy nevyužilo příležitosti stanovit, jak naložit s letitými spornými projekty, jejichž stavba má být zahájena až po roce 2020.
Pavel Přibyl z Dopravní federace k tomu uvádí: Ať již jde o Pražský okruh, plánovaný komplex staveb na Jižní Moravě či D3 přes Posázaví - na optimalizaci trasování a přípravu projektů je stále ještě čas a bylo by dobré ho nepromrhat. Po posledním debaklu při výstavbě dálnice D8 - rozsáhlém sesuvu kvůli nevhodně vybrané trase, by bylo pošetilé, aby si Ministerstvo dopravy do budoucna naplánovalo několik podobných hazardních podniků zároveň."
Kontakt: Pavel Přibyl, Dopravní federace, tel.: 603 207 249, email: pavel.pribyl@dopravnifederace.cz
Poznámka:
[1] Dopravní sektorové strategie 2. fáze, střednědobý plán rozvoje dopravní infrastruktury s dlouhodobým výhledem, sekundární verze, 31.8.2013