V souvislosti s tragickou nehodou ve Studénce dnes vyzvala Dopravní federace neziskových organizací premiéra a místopředsedy vlády otevřeným dopisem, aby do rozhodnutí o budoucí podobě mýtného systému pro nákladní dopravu vláda zapracovala požadavek na zpoplatnění všech silnic 1. třídy a vybraných silnic 2. a 3. třídy. Jen tak je možné omezit motivaci některých řidičů nákladních vozidel k objíždění zpoplatněných dálničních úseků po menších silnicích, kam nepatří. O nastavení mýtného systému po roce 2016 bude vláda jednat týden po neštěstí – ve středu 29. července (1).
Z dokumentu (1), který k mýtu připravilo ministerstvo dopravy, vyplývá, že je rozšíření mýtného systému na objízdné trasy v nedohlednu. Má jít sice o druhý ze tří plánovaných kroků při nastavení mýtného po roce 2016. Základním předpokladem je však nalezení „politické shody“, ke které není uveden jakýkoli konkrétní termín. Záměr rozšířit mýtné přitom stát již několikrát v minulosti deklaroval, například v platné Dopravní politice (2).
Souvislost mezi nastavením mýtného v ČR a nehodou ve Studénce je příznačná: Kamión jedoucí z Polska do Maďarska jel v Česku po silnici třetí třídy, která spojuje malou obec Bravantice se Studénkou. Na této silnici však takový kamion nemá co dělat, neboť pro něj není určena. Podle dostupných zpráv řidič přiznal, že si po místní komunikaci zjednodušoval cestu a vyhýbal se placené dálnici D1 vzdálené 2,5 km (3). Náklad, který vezl, je pak příkladem komodity patřící při přepravě na železnici. Jde o tragický vrchol ostatních problémů, které těžké kamiony na silnicích nižších tříd způsobují: obrovské škody na silnicích a majetku, poškozené životní prostředí v „tranzitních“ obcích, škody na zdraví, snížená bezpečnost dopravy, úniky na nevybraném mýtném.
V předkládaném materiálu (1) ministerstvo uvádí pouze argumenty, které rozšíření mýta na další silnice ukazují jako ekonomicky nevýhodné. Ministerstvo si stále nenechalo zpracovat analýzu sociálních či ekologických dopadů. Materiál pro vládu nabízí „pouze ekonomické posouzení tzv. příjmů a výdajů“. Hlavním měřítkem je dle MD ekonomická efektivnost rozšíření, která je splněna, pokud stát vybere z 1 km délky silnice 1 milión Kč za rok (str. 20). Takovýto zjednodušený pohled však neuvažuje náklady a škody vznikající objížděním a nezohledňuje benefity, které rozšíření může přinést. Ministerstvo stále vychází z neplatné premisy, že náklady zpoplatnění rostou s rozsahem zpoplatněných úseků. Satelitní systém a jeho provoz například ve Švýcarsku však dokládá opak.
Těžkou dopravou v důsledku objíždění zpoplatněných tras je zatíženo velké množství obcí. Svědčí o tom například i mapa obcí zasažených těžkou kamionovou dopravou (4), kterou spravuje Dopravní federace. Postižených obcí, je v mapě nyní více než 200, situace se však stále zhoršuje a obcí přibývá. Problém není možné systémově a efektivně dlouhodobě řešit jinak, než zpoplatnění objízdných tras.
Výběr mýta je základním nástrojem pro regulaci těžké nákladní dopravy. Pro Česko jako tranzitní zemi má tato regulace zásadní význam. Širší zpoplatnění silnic je vyzkoušené a dosáhlo prokazatelných pozitivních efektů v některých evropských zemích, které mohou být pro Česko dobrým příkladem (Švýcarsko, Slovensko). Některé používané argumenty proti rozšíření jsou nepřesné a nejsou podloženy konkrétními podklady. Dopravní federace na to upozornila ve svém komentáři ke konceptu v březnu tohoto roku (5).
Alena Vondroušová z Dopravní federace NNO k plánům ministerstva uvádí:
„Výběr mýta je základním nástrojem pro regulaci těžké nákladní dopravy. Pro Česko jako tranzitní zemi má tato regulace zásadní význam. Širší zpoplatnění silnic je vyzkoušené a dosáhlo prokazatelných pozitivních efektů v některých evropských zemích, které mohou být pro Česko dobrým příkladem (Švýcarsko, Slovensko). Rozšíření mýtného v ČR je však zdá se opět v nedohlednu. Ministerstvo vychází z neplatných předpokladů, že náklady zpoplatnění s rozsahem zpoplatněných úseků stále rostou. Řádný systém mýtného musí omezovat i škody na zdraví, životním prostředí, silničním svršku a majetku, které kamiony způsobují.“
Poznámky:
1) Materiál “Základní parametry zadávací dokumentace pro zadávací řízení na provoz Systému elektronického mýta po roce 2016” předkládaný vládě je k dispozici na webu ministerstva dopravy: http://www.mdcr.cz/NR/rdonlyres/9BF09C93-F0CC-4E8F-9D13-72E30D0E62EB/0/Material_pro_informaci_k_mytu.doc
2) Z nové Dopravní politiky schválené vládou v červnu 2013 vyplývá mj. cíl nejpozději od 1.1.2017 „Rozšířit výkonové zpoplatnění na silnicích 1. třídy. Podmínkou pro definici rozsahu zpoplatnění silnic 1. třídy i případné zpoplatnění vybraných silnic 2. a 3. třídy a místních komunikací ve velkých městech je zavedení takové technologie výběru mýtného, aby režijní náklady celého systému nepřesáhly 30 % vybrané částky“. http://www.mdcr.cz/NR/rdonlyres/6771FC27-DCCC-4B72-BD0E-3EF7E6118704/0/Dopravnipolitika20142020schvalena.pdf
3) http://www.novinky.cz/krimi/375876-polsky-ridic-jel-pres-studenku-aby-nemusel-platit-myto.html
4) Mapa obcí postižených těžkou nákladní dopravou je dostupná zde: http://www.dopravnifederace.cz/mapa/
5) Některé z nepřesných argumentů uvedlo ministerstvo již ve svém prvním „Konceptu přípravy systému elektronického mýta po roce 2016“ zveřejněném v březnu 2015. Dopravní federace na něj reagovala Komentářem: http://www.dopravnifederace.cz/publikace/get/komentar-df-ke-konceptu-pripravy-systemu-elektronickeho-myta-po-roce-2016