Tisková zpráva Dopravní federace a Oživení
Osmiletým zpožděním, nekvalitní projektovou dokumentací, krátkou dobou záruky na dílo, dozorem stavby, který je ve střetu zájmů - tak začala stavba nového úseku dálnice D1 mezi Přerovem a Lipníkem nad Bečvou. Příčiny problémů vidí neziskové organizace především v nekompetentnosti investora a nepřipravenosti stavby. Výsledkem může být prodlužování doby výstavby, nízká kvalita a vysoké náklady stavby.
Podle nové případové studie [1] tohoto úseku dálnice, kterou pro Dopravní federaci zpracovala organizace Oživení, státní investor a zároveň zadavatel stavby v jedné osobě - Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) hned několikrát pochybil.
Problematický je způsob zadání veřejné zakázky na zhotovitele stavby. Je zjevné, že ŘSD uchazečům předložila nedokonalou, neúplnou a nepřehlednou zadávací dokumentaci. Tento fakt potvrzuje zejména počet dotazů uchazečů o zakázku, kterých bylo v průběhu sedmi měsíců více než 350, a dále i skutečnost, že termín pro odevzdání nabídek byl pětkrát posunut [2].
Problematické jsou dále některé podmínky smlouvy se zhotovitelem, například záruční doba. Uchazeči o zakázku museli nabídnout délku záruční doby alespoň 5 let, maximálně však 10 let. Betonová vozovka však má dle dnešních technologií vydržet minimálně 30 let bez zásahů. Minimální délka záruky by tedy logicky měla být co nejvyšší, 10 let, případně i více. [3].
Studie zkoumá i řadu zakázek na služby související se stavbou D1-137. Takovýchto zakázek je celkem 15. [4] Výsledkem je především zjištění, žeani při této stavbě nebude technický dozor nezávislý a bude ve střetu zájmů. Stavba D1 - 137 kopíruje u nás běžnou, avšak problematickou praxi, kdy jedna a tatáž firma vytváří projektovou dokumentaci a následně získá také zakázku na technický dozor investora. V této pozici je v případě D1 - 137 společnost HBH Projekt, spol. s r.o., která tak bude mít mimo jiné za úkol upozorňovat na případné chyby v zadávací dokumentaci, na kterých se sama podílela. Základem funkční kontroly stavby přitom je nezávislost technického dozoru na zhotoviteli i projektantovi. Stavba D1 Přerov - Lipník nad Bečvou ilustruje obecnější problém, že tomu tak v ČR nebývá.
Zajímavé je i zjištění vývoje předpokládané ceny stavby. [5] Odhady ceny se v průběhu let značně lišily - a to až o 3 miliardy korun. Vysoutěžená cena je pak o více než 2 miliardy korun nižší než Předpokládaná hodnota ze zadávací dokumentace, která byla 4,97 mld korun. Zdá se tedy, že odhady cen, se kterými pracují Ministerstvo dopravy (MD), Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI) i ŘSD jsou špatně nastavené.
Součástí stavby mají být i tři mimoúrovňové křižovatky (MUK). Dvě z nich jsou ovšem dopravně zbytečné. Jedna z nich je pouze provozní křižovatkou pro Středisko správy a údržby dálnic (SSÚD) Přerov a je vzdálená pouze 800 m od další plánované mimoúrovňové křižovatky. Pro Lipník nad Bečvou je pak plánována další velká MÚK vedle 3 km vzdálené křižovatky stávající. Je neadekvátní, aby město o 8 tisících obyvatelích mělo 2 dálniční sjezdy. Pokud by tyto stavby v projektu nebyly, ušetřil by stát cca 500 mil. Kč.
Problematická je i trasa dálnice, kterou projektant naplánoval přes dvě skládky teplárenských popílků a jezero, které se u jedné z nich vytvořilo. Ze zkušeností z dálnice D 47 je zřejmé, jak mohou být popílky nebezpečné. Pokud mají být zabudovány do podkladních vrstev dálnice, je třeba jim věnovat značnou pozornost při geologických průzkumech i při samotném použití. ŘSD nenechalo provést průzkumy v dostatečném rozsahu a minimálně jedna skládka (Předmostí) tak bude s jistotou odtěžena. Podmínky pro použití popílků z prozkoumané skládky (Prosenice) jsou pak tak náročné na splnění, že lze pochybovat, zda se stavební firmě podaří je dodržet. [6]
Podle původního předpokladu měl být úsek dálnice hotový již v červenci 2011. I přes osmileté zpoždění však ŘSD při zadávacím řízení nedisponovalo všemi potřebnými stavebními povoleními ani nemělo vykoupené všechny pozemky. Tyto skutečnosti mohou vést k porušení podmínek dotace z fondů EU. Hrozí tak zpoždění stavby, což by mohlo být důvodem i pro penalizaci ŘSD stavební firmou.
Autoři studie dále konstatují, že většina vnitřních předpisů ŘSD je tvořena externími subjekty - např. projekčními firmami, kterých se tyto předpisy a pravidla následně bezprostředně týkají. Externí firmy se pak v těchto předpisech mohou vyznat dokonce lépe než samotní pracovníci ŘSD. Dokreslují to např. související zakázky na technickou či odbornou pomoc, které jen v souvislosti se stavbou úseku 0137 stály ŘSD cca 6,5 mil. Kč. [4]
Alena Vondroušová z Dopravní federace k tomu uvádí: „Dotyčná stavba ilustruje opakující se neduhy přípravy dálnic v Česku. Podmínkou pro investován desítek miliard, které u nás do výstavby dálnic plynou, by mělo být pečlivé a transparentní posuzování potřebnosti každé stavby, její řádná odborná příprava a kontrola při realizaci. Ani jedno však nebylo či s největší pravděpodobností nebude v případě stavby D1 - 137 dodrženo."
Marek Zelenka z Oživení upozorňuje: „Na příkladu tohoto úseku dálnice D1 je vidět, jak moc chybí ŘSD dobře nastavený systém projektového řízení, který by zajistil kvalitní přípravu staveb. Této stavbě hrozí obrovské riziko prodražení a vleklých sporů kvůli špatné přípravě."
Kontakty:
Marek Zelenka, Oživení, tel.: 728 051 072, email: marek.zelenka@oziveni.cz
Alena Vondroušová, Dopravní federace NNO, tel.: 605 85 9515; email: alena.vondrousova@dopravnifederace.cz
----------------------------------------------------------------------------------------
Poznámky:
[1] Případová studie veřejné zakázky na stavbu úseku dálnice D1 - 0137 Přerov - Lipník nad Bečvou je k dispozici na stránkách www.pruhlednadoprava.cz. Pro Dopravní federaci ji zpracovala organizace Oživení v rámci projektu Průhledná doprava (Monitoring a prosazování dobré správy v investičních aktivitách ministerstva dopravy), realizovaného Dopravní federací NNO v partnerství s organizací Naši politici a ve spolupráci s organizacemi Oživení a Frank Bold. Projekt je podpořen grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci fondů EHP .
[2] Z dotazů vyplývá značná chybovost a také absence představy o technickém řešení. Například dotaz na zcela chybějící výkresy propustků a nemožnost jejich ocenění a odpověď zadavatele, že výkresy budou teprve doplněny v průběhu již vypsané veřejné zakázky, svědčí o vysoké neprofesionalitě zadavatele a nízké kvalitě projektové dokumentace. V zadávací dokumentaci dále chybí konečné verze zásadních dokumentů, jako jsou obchodní podmínky nebo technické kvalitativní podmínky, které by zahrnovaly i všechny změny, ke kterým se zadavatel dané zakázky rozhodl. Změny mají být uvedeny ve Zvláštních obchodních podmínkách a Zvláštních technických kvalitativních podmínkách. Na poslední chvíli (teprve týden před posledním termínem k podání nabídek - 11. 2. 2015) zadavatel zveřejnil na svém profilu alespoň konsolidované verze obchodních podmínek a soupisu prací.
[3] Záruka byla i jedním z hodnotících kritérií pro posouzení nabídek uchazečů: nejnižší nabídková cena (90%) a délka záruční doby (10%). Při tomto nastavení dílčího hodnotícího kritéria tak mohl vyhrát uchazeč, který by nabídl výrazně nižší cenu, ale pouze pětiletou záruční dobu, což by rozhodně neodpovídalo předmětu díla. Při špatně nastavené době záruky zadavatel přichází o možnost domáhat se nároků z vad díla. Z výše uvedených důvodů není vhodné záruční lhůty soutěžit, ale stanovit je pevně pro každou položku ve smlouvě již v zadávací dokumentaci.
[4] Předmětem jedné z těchto zakázek bylo přímo posouzení souladu zadávací dokumentace s předpisy ŘSD a ministerstva dopravy, což by měla být logicky především činnost právě zaměstnanců ŘSD a ministerstva dopravy. Paradoxní je, že i přes tuto zakázku a kontrolu vykazovala zadávací dokumentace řadu závažných chyb. Přesto práce firmy provádějící „expertní posouzení tendrové dokumentace" nebyly reklamovány.
[5] Vývoj cen stavby uvádí případová studie v základních informacích na straně 5.
[6] Trase dálnice se věnuje kapitola 2.4 Studie. Proč je trasa dálnice vedena přes tyto pro zakládání staveb velice komplikované podmínky, není z dokumentace zřejmé, ani to není zdůvodněno. K použití popílků do tělesa dálnice existuje technický předpis TP 93 a konkrétně pro skládku Prosenice byly vytvořeny zvláštní technické kvalitativní podmínky (ZTKP). Podmínky pro použití popílků podle těchto předpisů jsou však náročné zejména na klimatické podmínky, takže lze pochybovat o tom, zda se zhotoviteli podaří tento technický předpis dodržet. V popílkovišti Prosenice navíc nebyla průzkumem vyloučena přítomnost bobtnající složky. Rizika jsou známa např. ze stavby dálnice D 47. Naproti tomu druhou skládku nechá zadavatel podle zadávací dokumentace celou odtěžit a převézt na skládku jinou a placenou (skládka Předmostí).