Hospodářské noviny, autor: David Klimeš
Tak dlouho jsme mluvili o neustálém střetu zájmů předsedy ANO a ministra financí Andreje Babiše, až jsme zapomněli, jak takový střet vlastně vypadá. Primárně přece nejde o samotné provázání byznysu a politiky, ale o konkrétní prosazení výhody politickými prostředky pro vlastní firmu. A toho jsme se nyní dočkali. Nebo to tak alespoň hodně vypadá. Ať se člověk na vládou přijaté prodloužení daňového zvýhodnění vysokoprocentních a čistých biopaliv dívá jakkoliv, tak nemůže na konci vidět nic jiného než silně se prosazující touhu, aby Babišova fabrika na zpracování řepky olejky Preol jela na plný výkon.
Je varující, že pro samé sledování všech možných personálních nominací ministerstev ANO jsme si skoro ani nevšimli, co prochází vládou. Ministerstvo financí připravilo jen těžko odůvodnitelnou novelu, kterou nakonec přehodilo na ministerstvo zemědělství. Babiš tak nyní může říkat, že on nic, to vše ministr zemědělství Jurečka, ale není to pravda. Návrh připravovalo jeho ministerstvo. Stejně tak polovičatou pravdou je, že on na tom přece nic nevydělá, protože podpora je určena nikoliv výrobcům, ale distributorům – jasně, ale bez jejich zájmu by Preol jen těžko jel naplno.
Pokud existuje nějaká cena o nejhůře připravený zákon, pak by se novela o spotřebních daních neměla v soutěži ztratit. Povinná zpráva o hodnocení dopadů regulace (RIA) naprosto opomíjí, co se ohledně biopaliv děje na evropské úrovni. Avantýra s biopalivy první generace neskočila zrovna dobře, žluté řepkové lány ve jménu snižování emisí skleníkových plynů vytlačily z polí potraviny. V druhé generaci by proto už oslepující žlutou zář měla nahradit nepotravinářská biomasa, tedy zbytky z těžby dřeva nebo zemědělské produkce. Minulý červen se v Lucemburku ministři dopravy či energetiky dohodli, že závazný desetiprocentní podíl biopaliv do roku 2020 je nesmysl a že po roce 2015 není nutné v podpoře biopaliv první generace tak kvapně pokračovat. Všichni tuto informaci přivezli domů, jen v Česku to asi někde zapadlo. Novela jde na ruku zpracování řepky. Navíc Babiš předvedl geniální tah, kdy ministra zemědělství Mariana Jurečku donutil k vlastnímu gólu. Nejprve jeho ministerstvo oponovalo Babišově novele s tím, že produkce biopaliv zvyšuje neúměrně poptávku po zemědělské půdě. Nakonec je to ale sám Jurečka, který Babišovu novelu po zamítnutí námitek lidí ze zemědělství přináší na vládu. Proč? Protože Babiš se čestně vyloučil pro střet zájmů. Ano, to je to hledání zástupného střetu zájmů (kde co nenahlásil, koho najmenoval) a ten reálný – jak Babišovo politické angažmá prospívá jeho holdingu – uniká.
Způsob, jakým Babiš zajistil na další roky byznys Preolu, je pozoruhodný ještě z jednoho důvodu. Nelze totiž nevzpomenout, jakým způsobem politiky zválcoval poté, co podporu biopaliv vetoval Václav Klaus v roce 2010. Nepočítaje Unipetrol, tak snad na ničem Babiš nenechal tolik potu, slz a krve jako právě na zajištění byznysu s biosložkou v palivech. Nejprve měl zálusk na Setuzu, ale po hrůzostrašném příběhu této fabriky raději dal přednost nové fabrice na zelené louce. A od počátku věděl, že v regulovaném prostředí je potřeba přízeň politiků. V lovosickém areálu přestřihával v roce 2009 pásku Jiří Paroubek. Na lobbingu za povinný větší podíl biosložky v palivech pak strávil podle svých slov půl roku. Když se vše v roce 2010 konečně schválilo, přišlo veto Klause, což Babiše rozzuřilo, a tak předvedl vrchol svého politického umění. Obvolával poslance, notně ho podporoval tehdejší šéf Agrární komory ČR Jan Veleba (nyní Babišův spolubojovník proti České televizi), až se den před sněmovními volbami poslanci mimořádně sešli, aby na návrh Bohuslava Sobotky Klausovo veto přehlasovali.
Po tomto nadlidském výkonu by jen blázen zase vše zahodil, když se zrovna v Bruselu změní směr úvah o ekologické budoucnosti Evropy. Kdyby se podpora biopaliv neprodlužovala, Preol by samozřejmě nepřestal pracovat. Ale mamutí podnik, který zpracuje ročně na 450 tisíc tun řepkových semen, by musel notně zpomalit. Nebo urychlit vývoj šlechtění speciální odrůdy řepky, ze které chce Babiš dělat tuzemskou verzi olivového oleje. Tato hrozba se ale podle všeho o několik let odkládá. A Babiš si zaslouží poklonu, jak šikovně dokáže prosadit své zájmy, když v politice není vůbec, i když v ní je příliš mnoho.
Zdroj: http://archiv.ihned.cz/c1-63738130-neznicitelne-babisovy-zlute-lany