Moravskoslezský kraj
Otázky:
1) Podporujete, aby se problematika objíždění zpoplatněných úseků po silnicích, jež jsou ve správě krajů, řešila bezodkladně, a nikoliv až s mnohaletým odkladem?
2) Pokud v krajských volbách uspějete, budete se Vy a vaše strana či politické uskupení aktivně zasazovat o to, aby stát v této věci nejednal liknavě jako dosud?
3) Máte nějakou konkrétní představu, jak by měl váš kraj v dané věci postupovat?
Odpovědi:
ČSSD, Miroslav Novák:
Z pozice komunálního i regionálního politika se s negativními důsledky zpoplatnění vybraných pozemních komunikací potýkám již několik let a troufám si proto tvrdit, že se zpoplatňováním komunikací mám i bohaté zkušenosti opřené o zcela konkrétní dopravní situace a jejich důsledky. Troufám si proto také tvrdit, že v otázce důsledků rozšiřování mýta na silnice nižších tříd odborná diskuse nepokročila k žádnému podstatnému zpřesnění a neoprostila se od naivních laických pohledů.
V našem kraji byly díky jeho dopravnímu významu i dlouhodobé aktivní dopravní politice Moravskoslezského kraje v podstatě již vybudovány páteřní pozemní komunikace, které jsou již napříč krajem zpoplatněny a negativní efekt výkonového mýta se u nás projevil téměř dokonale. Takové přelivy dopravy se projevují typicky v příměstských úsecích, v případech historických silnic (dnes nižších tříd) vedených souběžně s novými úseky dálnic a rychlostních silnic a v případě městských aglomerací. Od r. 2005 pravidelně apelujeme na Ministerstvo dopravy s žádostí o přehodnocení vyhlášky č. 527/2006 Sb., o užívání zpoplatněných pozemních komunikací i Nařízení vlády č. 484/2006 Sb., o výši časových poplatků a o výši sazeb mýtného za užívání určených pozemních komunikací. Ministra dopravy jsme žádali i o posouzení nezbytnosti zavedení mýtného systému pro vozidla s hmotností nad 3,5 t, k němuž došlo od 1. 1. 2010 i o modifikaci sazeb mýtného podle atraktivity nebo neatraktivity alternativní dopravní cesty apod. Mrzí mne, že stát neustále pokračuje v pricipielní chybě, která nastala odmítnutím systému zpoplatnění podle dopravního významu komunikace - tento systém byl připraven v r. 2005/2006, byl odmítnut Topolánkovou vládou a další vlády se jen pokoušejí důsledky tohoto nesystémového rozhodnutí mírnit!
Obecně vycházím z teze, že mýtné by mělo nastolit spravedlivé zpoplatnění dopravní cesty a jednotné řešení pro celou silniční síť. Dosud mi není ani jasné proč by vlastníci pozemních komunikací nižších tříd a kategorií (kraje popř.velká města) měli zapojením do poměrně komplikovaného mýtného systému suplovat nekoncepční rozhodnutí vlády v zavádění plošného mýtného bez ohledu na dopravní význam komunikace.
Varoval bych před názory, které vidí v rozšiřování mýtného systému fiskální zdroj - existuje dostatek odborných materiálů, které dokazují, že většina silnic II. a III. třídy i některé silnice I. třídy "nevydělají" ani na provoz mýtného systému! Po našich zkušenostech bych asi rozpočet kraje těžko vystavoval hazardu provozování mýta na regionálních silnicích. Zavedení mýta můžeme proto podporovat jen jako systém pro rovnocenné podmínky na přepravním trhu. Podle mého názoru v technických a provozních detailech otázka zpoplatnění užívání dalších silnic I. popř. II. a III. třídy nemůže na krajích ani obcích stát.
Varoval bych před názory vyvíjet řešení na úrovni krajů - naopak rozšíření mýtného systému, volba vhodné sazby mýtného pro jednotlivé komunikace a vymáhání plnění povinností uživatelů komunikací orgány Policie a Celní správy může základní nešvary současného systému odstranit. Podle našeho názoru není ani žádoucí, aby zde vznikaly nějaké nové instituce, ale naopak, aby byla rozšířena činnost Státního fondu dopravní infrastruktury, který distribuovat výnosy mýta krajským silničním správám umí. V tomto ohledu se neobávám ani systému přerozdělování ani Státního fondu dopravní infrastruktury, protože budeme prosazovat zásadu vrácení mýta na komunikaci na které reálnou přepravou vzniklo a s funkceschopností fondu máme dobré zkušenosti. Myslím si, že máme dostatek zkušeností s důsledky zpoplatnění pouze vybraných silnic I. třídy a dálnic a můžeme se kvalifikovaně zapojit do procesu přípravy takového systému. Postavení našeho kraje proto vidím v pozici kooperujícího partnera především na platformě Asociace krajů - Ministerstvo dopravy.
Varoval bych i před primárním poměřováním mýtného otázkou ochrany komunikací a obyvatel regionů před přelivem těžké dopravy - naopak přelivy jsou příčinou současného mýtného systému. Odmítám uznat absurdní tvrzení, že dopravce je ochoten volit delší dopravní cestu a platit za delší práci řidiče a větší opotřebení vozidla - k tomu ho motivuje stát (ne)systémem, který byl u nás zaveden. Se znalostí těchto zákonitostí chování dopravců jsme vytipovali i zhruba 450 km silnic II. a III. třídy, na kterých bychom museli uplatňovat princip ochrany před nežádoucím tranzitem v případě rozšíření zpoplatnění na všechny silnice I. třídy. Máme totiž zkušenosti s aplikací zákazu užívání silnic pro tranzitní nákladní dopravu a přes četná úskalí jsme zavedli do několika území plošné zákazy tranzitu těžké nákladní dopravy (např. kolem R48 Frýdek-Místek - Český Těšín, D1 Ostrava - Bohumín atd). Tvrdím tedy, že připraveni jsme. Závěrem můžu ale jen konstatovat, že zatím obtížně hledáme partnery, kteří by sdíleli přesvědčení, že férová cena za dopravní cestu, férová dělba přepravní práce, ochrana české ekonomiky, dopravní infrastruktury a životního prostředí nekončí výjezdem z dálnice nebo hranicemi obce či kraje a nelze ji řešit ad hoc přenastavováním mýtných sazeb či hokynařením se slevami - jedná se o celospolečenskou otázku a daleko širší zadání pro politickou reprezentaci i odbornou veřejnost než se může zdát v dosavadních diskusích.
KSČM, Josef Babka:
1) Ano, podporuji. I z důvodu , že objíždění dálnic přes krajské komunikace II.a III. třídy způsobuje nemalé škody na majetku kraje bez jakékoliv kompenzace.
2) Přes omezené možnosti, vyplývající z působnosti samosprávných orgánů kraje na ministra dopravy, spočívá řešení v "tlaku" na poslance PS parlamentu ČR , aby ve prospěch požadavků kraje ho interpelovali a nebo využít zákonodárné iniciativy kraje ke změně zákonů. To je však cesta zdlouhavá a nejistá.Pokud by docházelo i nadále ke způsobování škod na majetku kraje , je nutné se zamyslet nad soudními žalobami vlastníka na tyto orgány, které k těmto škodám přispívají , ať svou činností nebo nečinností.
3) Odpověď vyplývá z mé úvahy v předchozí odpovědi. Pujde o analýzu problému a forem , jak nejlépe k řešení přispět.
ODS, David Sventek:
1) Problematiku objíždění zpoplatněných úseků je nezbytné řešit bezodkladně i přesto, že na mnoha úsecích již k omezení objíždění došlo. Mám tímto na mysli zákazové značení především pro nákladní vozidla tak, aby byla omezena dopravní a ekologická zátěž v obcích. Nejviditelnějším problémem je podle mne objíždění zpoplatněného úseku mezi Frýdkem-Místkem a Ostravou. Jeho zpoplatnění bohužel znamená velkou ekologickou zátěž pro okolní obce, ale zároveň i zátěž pro rozpočet kraje, který musí spravovat opotřebované silnice. V takové situaci opravdu nezbývá, než přinejmenším omezit nákladní dopravu v okolích zpoplatněného úseku a vytrvale přesvědčovat stát o tom, že přínos do státního rozpočtu nevyváží problémy, které vznikají obcím v našem kraji.
2) Bezpochyby učiním v jednání se státem kroky k tomu, aby tato situace byla řešena bezodkladně z výše uvedených důvodů.
3) V této věci budeme volit kombinovaný přístup s maximálním možným uplatněním omezení průjezdu objížděných úseků v souladu s platnou legislativou a možnosti, které má kraj na silnicích v jeho správě a aktivní vyjednávání se státem v otázce možných úlev na zpoplatnění státem spravovaných úseků.
Strana práv občanů ZEMANOVCI, Martin Schubert:
1) Ano, podporuji a řešit to nepochybně budu. Je potřeba mnohem více zapojit odpovědné úředníky (máme jich dostatek) a rovněž úzce spolupracovat jak s PČR, tak s celní správou. V tomto státě je dostatek zákonů a opatření, chybí jen jejich dostatečné kontrola a stejně tak je to v případně obcházení mýta.
2) Ano, stát a jeho orgány musí být aktivnější. Jde nejen mnohdy o lidské životy, ale také o zdravé životní prostředí, o kterém poslední dobou všichni dost mluví a málo činí.
3) Kraj by měl nejprve situaci dostatečně analyzovat, jak z pohledu současné sítě ve vazbě na zpoplatnění, bezpečnost, vliv na životní prostředí, vliv na zaměstnanost v kraji a další. Pak vytvořit odbornou pracovní skupinu, kde budou zástupci dotčených oborů a která bude mít nejen přesné zadání, ale v odpovídajícím termínu zpracuje materiál, včetně návrhu řešení a opatření, který projedná rada kraje, resp. zastupitelstvo.
Strana zelených, Pavla Brady:
1) Budeme požadovat rychlé řešení problému objížděných zpoplatněných dálničních úseků po silnicích nižších tříd. Jsem však přesvědčena, že řešení musí být komplexní, a to především na těch trasách, kde jsou obyvatelé nadměrně zatěžováni kamionovou dopravou (hluk, znečištění). Zároveň totiž dochází k poškozování vozovek, které nejsou na takovou zátěž stavěny, a vyvolané opravy silnic pak nadměrně zatěžují rozpočet kraje.
2) Rozhodně ano, protože pro Stranu zelených je to jeden z velmi důležitých problémů. Strana zelených se bude zasazovat o zpoplatnění silnic, kde cena bude vyjadřovat nejen náklady na údržbu, ale i externí náklady dle směrnice EU. Avšak rozšiřování mýtných bran považujeme za černou díru na peníze daňových poplatníků a budeme prosazovat zpoplatnění silnic na bázi satelitního systému.
3) Naše představa řešení je taková, že kraje musí vyvinout zákonodárnou iniciativu k prosazení spravedlivého přenesení nákladů na opravy silnic a udržení zdravého životního prostředí na jejich původce, tedy zejména těžkou nákladní dopravu. Výpočty dokazují, že průjezd jednoho kamionu o hmotnosti 40 tun poškodí vozovku stejně jako přejezd 10 000 osobních automobilů. Je tedy zřejmé, že kamionová doprava poškozuje silnice nejvíce a proto je potřeba tuto problematiku bezodkladně řešit. Zároveň tím kraj získá dostatek prostředků na řádnou údržbu silnic, ale zároveň i odstraňování závad, které ohrožují bezpečnost silničního provozu i zdraví obyvatel.
